Lire en article en fe'efe'e | En Français |
Pα-BAMILEKE lαfhʉ́mα hα̌(lah ngén mbhi)?
Pαh á pen lαtó’ nu béé nάmǒ’ ngαα.
Pα̌h mʉmésí ze’e. Pʉ́ kά ghěn mbhi nά zhínǔ ghə lά zhī mά pó mbásí njā'ghə ntiíéntɨē : (1) yi tīē pα- ngen bᾱncāk mvak yāā kάpǒm, nī njâhlé nά yᾱᾱghə lά; (2) yi ntīê póálᾱ' ; póálά' njū' njā'ghə pά' yáá zhiē tók pō lά. Mfhʉ̄mα nάghə yᾱᾱ, wen nzhi zhínu yᾱᾱ, mesi yᾱᾱ, mbʉ́άkwa'si yᾱᾱ, maa yαα, nsī mᾱᾱ.
Tα' njā'ghə yαάndά'sí zū, ǒ nu tα njə.̄ Fa'á bα̌nάghə̌pα̌-Egypto ntūmbhi; fa'a bα̌nά ghə̌Bamileke. Wen lǎh njá'ghə pά' póálά' njʉ̄' tók pō lά, mα a kάzhī nkwe ntʉ́άbaá ngwe' tα mīe.
Pα̌ Egypto lά' ngə́ nu pí kwαάnge, pí fôhni; si' fa'á tά Bamileke píá zimó' lά' Africa ngʉ́. Pα-Ndāk lαtíé ghə yōh mα yᾱᾱ nάhŋwα'ni, si cə̌h mα nzhintě'. Yāā lαghʉ́ pó lα
yū' nά mbʉ́ά yāā. Wen fǎh Medu Neter (ghə̌ Egypto) mα ghə̌ bamileke mα yáá nzhīē Medu Mba : medu = Me'djoup (ngα̌ njū'); Neter = N'ta'h (ntα̌h). Nkwe yāā hᾱ :"
Ngα̌ njū' ntᾱh", Ngα̌ ngə́ ntᾱh".
Pαh kάyī mó’ njághə̌ Egypto bά si’ wū shʉ nά ghě Bamileke lά.
MAAT
Maunlana Karenga lαtíé pú' ŋwα'ni , zén yāā bᾱ "Selection from Husia, Sacred wisdom of Ancient Egypt (zhínǔ pα̌ Egypto ntūmbhi)"̣
Yáá ntām , nά pah 29 , ndēn mα̂ maat ndά'sí mbʉ́ά sī mα hīēsǐ , cicǎh pʉnok píá ntíé zú ndom sɨēcα̌'. Nά pah 39, ǎ pat ntíé mά maat mά mbe' wǔ, mfhʉ̄ kwaŋ si cǒp, mfhʉ̄ pά'
Siē lαniᾱᾱ sīēcα̌' lά. Tα míé wǎ’, Maat lαbά mbí pα-Egypto, mbᾱ nshʉα' lah nák nά nkαndak pí ndíndē ; nshʉ bᾱzáp wen yi kα' nák fa'á lά.
Si' fa'á tά pα-Bamileke njū' "maa": maá mά mbʉ̄ᾱ tα' wěn ncōp nā ǐ cicǎh zimó' lά.
Wen ngʉ́ mbe' maa, ǒ, maa sipe'. Pen kα’ yī mά ghə̌ Bamileke pí ghə̌ Egypto mά nkhǔndʉ̄ᾱ ?
HEKA

Zάh ŋwα'ni "e" sī nά ghə̌ egypto bᾱ; pō lαshwí' yāā , ά lǎh kōsi pα-ngen. Pō bᾱkάtiē "heka" mά "hka".
Nά ghě Bamileke, njā'ghə baá mfhʉ̄ nᾱ "hu", pí "ka'' . Pó nkᾱᾱ hu ndáh mfα̌' ka' , ǒ ndáh niᾱᾱ zú nsʉα. Pěn mʉnjīī "hka" pα-Egypto mά « hǔ ka’, ǒ, zú nsʉα » mbí Bamileke.
MOSES , ǒ , MOISE
Nά ŋwα'ni yαα "Hieroglypyphies Handbook (ŋwα'nǐ nzhi kʉkǎm nά hierogliphes)", p. 9,
Ruth Antelme pí Stéphane Rossini nsēsī Moses (Moïse) mα̌ « zī », ǒ , « tōm vam » Mα nά ghə̌ Bamileke, Moses mfhʉ̄ nά "mō (mōō)" pí "ze, ǒ nzī". Tᾱ, "Se, ô ze" mbᾱ mó’ ntie’ , ndά'sí "nshi". Moses: mōō mα pó zī nshi. Pěn zhī mά pó lαpí Moise ntám nshie , ά ndom mʉ̄ᾱ nshi Egypto yi pó ncēh mά NIL lά. Zén móó mʉsōh cwe’ ni.
ABRAHAM
Ntám Lētīā ŋwα'ni (Bible), pú’ « Genèse (niαα Ngwe’) », kam 12, njā' 10, zén Abraham lα̌' mά ABRAM; nά kam 17, njā' 5 pí 6, Siē lēn mα̂ : « Lah ntō' ntie'e, zēn zǒ sī yát Abram " shʉαyά' mbᾱ' " bᾱ; yáá mα̂ Abraham (mbᾱ' kə̌ pʉ̄) ; mbī'tū mα̂ Ngα̌ indáh ó ghʉ̌ mbᾱ' ngwe'ngwe' ».
Abraham lά’nzhíé tók pα Egypto mα̂ "Nbr'ha'm". Mα nά ghə̌ Bamileke "Nbr' " mά « mbhi , ǒ , ntūmbhi » ; "ha'M" bᾱ "ghǎm". Yāā kwēsi mα̂ :"tūmbhī nά ghǎm, ǒ , ntūmbhǐ nά ngʉ̄ngōk pʉ".
DJEHUTI
David P Silverman lᾱtíé pú' ŋwα'ni : "Ancient Egypt (Egypto ntūmbhi), mbᾱ nά pah 219 ngə́ nǔ nά njā' ghə̄ "Djehuti".
DJEHUTI : fa’á tˊά pō lά' ncēh Sīē kα̌ ghʉ̌ nkwe zhínu, kwe zhìmbʉ̄ᾱ nά kwe wū lά.
Siē bα̌ lαniᾱᾱ nkwe yāā nī ngˊʉ́ nkwe yāā , nníάά zhíŋwα'ni píá nάhŋwα'ni;
DJEHUTI nkwēn tók mīā-Bamileke mα̂: "wen mα ǎ zhī ( ǒ, yīī) wū tî."
Nje = nzhī, ǒ, yīī / Hu' = wū; / ti = tî (5). Pα-Egypto lαzhí mα̂ pō lαláh zū nzhi kwα nníάάsí nkwe zū kά ndom sīēcα̌' lά: mōh, cα̌', nshī, yeh. Ndα̌' Sīē, nga' nghʉ' wǎ', bα̌ nzhī wū tᾱ ntōh yi kwα báá.
Pα-Egypto pά' pα-Mfī'ke' sí’ nsíé zə́n wen mbα lahā bᾱ ; pó cēh Sīē mά Djehuti , mα pó ndah nsōk mbʉ̄ᾱ mǐ.
Ndehsi kwa’si :
Yāā bά mα pα̌-Egypto lαtάh ndʉ́ά mbí pα-Bamileke, pά’ nken béé mʉndά’sí lά , mα pˊά wěn lα ghā’ mά pα-Bamileke lαfhʉ́ mα lά’ Egypto.